Budoucí doktoři

Ve středu jsme měli ve třídě vzácnou návštěvu. Přišla k nám dětská lékařka Radka a ukázala nám plno věcí, představila nám svou profesi, ale hlavně - nechala nás všechno si vyzkoušet.

A tak se z prvňáků stali lékaři. Sledovali zorničky, obvazovali si ruce, poslouchali svá srdíčka fonendoskopem, prozkoumávali zkumavky, ... :)

Všichni byli v bílém, vyzkoušeli si i lékařské čepice nebo roušky. Povídalo se o strachu, o bolesti, ale i o tom, proč jsou lékaři užiteční, co nás v dětské ordinaci může čekat a k čemu je např. očkování.
 
Podívejte se na fotky, i z nich je poznat, jak si děti tento blok užívaly.

Exkurze do lékárny

Dnes jsme vyjeli na exkurzi do pražské lékárny, kam nás pozvala paní Rychnovská. Nejdřív jí musím poděkovat za skvělý den, který si děti opravdu užily.

V lékárně jsme se podívali do zázemí, navštívili jsme laboratoř a děti si vyzkoušely plno věcí. Jedna skupina připravovala mastičku. Z masťového základu si děti v hmoždíři připravily mast, do které jsme společně kápli esenci, přidali další látku (hrubá mouka) a míchali a míchali a míchali...

A pak už jen naplnit do kelímku, nalepit červenou samolepku ("proč to mám tak upatlaný? Klouže to! Ta nálepka na tom nedrží! Nedá se to tam nasunout! Můžu to tam vyšťourat prstem? Jak se bude ta mastička jmenovat?") a umýt ruce.

Další skupina naplňovala tabletky. Až vám děti přinesou domu potahované tablety, vězte, že uvnitř je hrubá mouka :)

Třetí skupina vážila správné množství čaje. Nebylo to jednoduché dostat jazýček vah na správné místo. Ale děti se se všemi laboratorními pracemi popraly se ctí a polovina třídy teď má jasno o svém povolání - budou lékárníci.

Po práci nás čekalo ještě příjemné překvapení v cukrárně. Ochutnali jsme zmrzliny, některé děti si nakoupily sladkosti (lízátka a žvýkačky a cukrovou vatu) a pak už nás čekala další práce.

V pracovním listu si děti samy mohly vybrat, na čem chtějí pracovat (pracovní list speciálně pro naše prvňáčky si můžete stáhnout z tohoto odkazu). Zvítězilo bludiště a hned za ním všichni nalistovali matematiku...
Zítra budeme pokračovat, připomínám baterku a bílé oblečení :)

Podívejte se na mladou generaci lékárníků:

Lapbooky na téma ČAS

Dnes jsme strávili spoustu ČASU výrobou lapbooků na téma ČAS. Lapbooky jsou knížky, které v sobě obsahují plno informací, obrázků, výstřižků, překvapení, obálek, skládaček, ...

Už minulý týden jsme si v prvouce začali povídat o čase a o hodinách. Dnes jsme v tom pokračovali. Povídali jsme si na koberci o tom, co všechno s časem souvisí. A představili jsme si druh knížek, které budeme vyrábět. Děti měly k dispozici nápovědu na tabuli i velké množství materiálu, ze kterého mohly vybírat. Jako inspiraci měly i knížky z knihovny, encyklopedie, kamarády.

Laboratoř

V prvouce jsme si tento týden všichni vyzkoušeli práci s mikroskopem. Zkoumali jsme lidské vlasy ("vypadají jako tyče"), list ("zelené lino") a květ ("bublinkatý koberec").

Rozdělovali jsme v naší improvizované "laboratoři" věci podle toho, z jakého materiálu jsou vyrobeny. A tak ve třídě vznikla skupina dřevěných věcí, na hromádce byly kovové věci, na stolek jsme dali skleněné věci a jednu skupinu tvořily věci z papíru.

Děti si vyzkoušely vlastnosti jednotlivých látek a zapsaly svá pozorování do tabulky.

Mluvili jsme o vynálezech a vynálezcích - při debatě jsme se dostali až ke kosmickému výzkumu - a protože děti vesmír zajímá, povídali jsme si o Lajce (viděli jsme i autentické video), o prvních zvířatech ve vesmíru, o kosmonautech a o tom, jak moc jsou vynálezy a pokrok důležité.

I děti si nakreslily, jaké vynálezy by chtěly vymyslet. A tak se na dveřích do třídy můžete podívat na robotické ruce, nejrůznější druhy elektronických přístrojů, elektrický prut, neviditelné pláště a plno dalších skvělýh nápadů.

Musím děti pochválit, jak se skvěle chovaly a respektovaly pravidla při práci. Podívejte se, jak jim to u mikroskopu slušelo:

Nákupy a hra na obchod

Tento týden jsme se v prvouce bavili o penězích. O kapesném, o tom, co se dá koupit za deset korun. Jsou vidět obrovské rozdíly mezi dětmi - někdo má představu o hodnotě peněz, někdo vůbec ne.

A tak jsme si přinesli letáky z obchodů a vytvořili si svůj supermarket. Děti pracovaly ve skupinách, vyrobily plakáty a pak před ostatními prezentovaly svou práci (to jsem nestihla nafotit, protože nás u toho natáčela televize - takže své děti třeba uvidíte v reportáži).

Zahráli jsme si i na obchod. Všichni jsme se vystřídali a vyzkoušeli si role prodavačů a zákazníků. Procvičili jsme si nejen chování v obchodě, ale i matematiku.


Další fotky najdete uvnitř článku:

Jak se žije v Zambii?

V prvouce jsme si povídali o dětech z celého světa. Co máme společného s dětmi v Africe nebo Asii, v čem se lišíme. Pustili jsme si příběh sedmileté dívky Fily, která žije v Zambii. A pak se rozproudila diskuze. Některé děti by si s Filou rády život vyměnily, některé si vůbec nedovedou představit život na jiném kontinentu. Dotkli jsme se i otázek jako "Co mi v životě udělalo největší radost?" nebo "Co potřebuji k životu?" nebo "Existuje Bůh?" a bylo fascinující pozorovat děti, jak ani nedutají a poslouchají názory ostatních.

Díky moderní technice jsme se přenesli do Zambie i přes Google Earth, pustili jsme si fotky zambijské přírody, prošli jsme se virtuálně v zemi dívky Fily (a pak jsme přes Street View museli pustili i Poděbrady a s počítačem se projít z náměstí až k naší škole).

A protože je moc fajn, že se učíme v blocích a nemusíme přerušovat výuku po 45 minutách, zvládli jsme v pohodě ve skupinách vytvořit plakáty na téma Zambie. A na závěr hodiny jsme si poprvé vyzkoušeli, jak se prezentuje práce před celou třídou. Podívejte se (další fotky uvnitř článku):

S každým máme něco společného

V prvouce jsme se dneska bavili na téma S KAŽDÝM MÁME NĚCO SPOLEČNÉHO. Vyzkoušeli jsme si, že v něčem jsme si podobní, v něčem odlišní. Zjistili jsme, co máme společného a v čem se lišíme. A pak jsme se rozdělili do skupin a zjišťovali v nich, co máme společného.

A tak jedna skupina našla to, že mají rádi zmrzlinu a milují kočky, v další skupině se děti shodly, že mají rády koupání. Všichni máme něco společného, i když to tak třeba na začátku pracovního bloku nevypadalo.

Podívejte se, jak jsme pracovali. Nejen, že jsme kreslili, co má skupina společného, ale komunikovali jsme spolu, protože jsme potřebovali napsat jména všech členů skupiny. Takže ptát se, nechat si jméno vyhláskovat - a pokusit se ho napsat, ... nic jednoduchého :)

Naše první knížka

Včera jsme si dodělali naši první knížku. Je celá o stromech. Psali jsme názvy stromů, vybarvovali, spojovali, luštili, četli, kreslili, ...

Dalo nám to velkou práci, ale výsledek stojí za to :)